OPERACE „MOKRÝ HLODAVEC“ ANEB JAK SE STÁT NEJOBLÍBENĚJŠÍM RODIČEM V OKRESE

Představte si tu idylku. Odpoledne, sluníčko pálí, já se snažím předstírat, že pracuji, a do toho vtrhne moje dcera Timi s výrazem, jako kdyby jí právě někdo zabavil celoživotní úspory. „Mami, Teddy zmizel!“ Teddy je naše morče, zvíře s inteligencí srovnatelnou s hrudkou tvarohu, které se rozhodlo, že svoboda chutná lépe pod hromadou prohnilého dřeva.

Strávila jsem dvě hodiny v kleče v prachu, lákala toho chlupatého inženýra na bio salát a slibovala mu modré z nebe. Výsledek? Nula. Teddy na mě koukal z hloubi dřevníku s výrazem naprosté nadřazenosti. Když dorazil manžel z práce, čekala jsem hrdinskou záchrannou misi s lopatkou a trpělivostí světce. Místo toho se můj drahý podíval na hromadu, vytáhl zahradní hadici a bez mrknutí oka ji namířil do škvíry.

Pravda, psychologové by nad tímto výchovným přístupem asi zaplakali, ale Teddy vystřelil zpod dřeva rychlostí blesku, jako kdyby mu za patami hořelo. Timi byla v šoku, morče bylo kompletně durch a můj manžel se tvářil, jako kdyby právě vyhrál Nobelovu cenu za aplikovanou hydrodynamiku. Dneska jsem se naučila dvě věci: za prvé, žádný problém není tak velký, aby ho nevyřešil proud vody pod tlakem. A za druhé, příště raději nechám úklid zahrady na někom, kdo má k řešení krizí tak osvěžující, i když lehce šílený přístup.